Status epilepticus ?/ SE, má trvat nad 30 minut, ale už po 10-15 minutách trvání epi záchvatu je to třeba brát a léčit jako SE/. Dítě by mělo dostat už doma diazepam rektálně,pak v RZP.,u dospělých se pokračuje fenytoinem iv.,ev midazolamem

/ valproát nebyl / a po 45 minutách thiopental nebo pentobarbital iv s navozením komatu s umělou plicní ventilaci /dýchač/a monitorováním EEG s navozením EEG burst supression vzorce/....tak jsem to měl kdysi naučené...pustá teorie.

Status epilepticus jsem zažil jednou. U dospělého pochopitelně.Epileptik nedodržoval léčbu a pil alkohol.,byl mladý.Dopadlo to dobře, ale bylo to o nervy...Při tonicko klonickém záchvatu byl velký problém zajistit žílu / neustále křeče končetin-pro laiky/,s Epanutinem /fenytoin/ jsem neměli žádné zkušenosti, dýchač Chirolog byl vhodný jen pro resuscitaci, nikoli pro delší ventilaci, intubace také nebyla jednoduchá,EEG jsem neměli.....prostě medicína na koleně......

Dle mého názoru SE na internu nepatřil, ale nebylo zbytí, kde s pacientem ? V nemocnici kde jsem tehdy sloužil /sloužil jsem ve 2 špitálech/ v té době nebylo ARO,SE byl měl být léčen na neurologické JIP ,přítomnost anesteziologa je nutná stejně jako monitorování EEG..Léčit SE na dětském oddělení, to je určitě o nervy .Zajímalo jak jste to zvládli a co jste podávali, doufám že stačil diazepam/váš Faustan.Úmrtnost SE je kolem 20%, u děti snad něco menší.......Jo služby, to byly někdy horory. Už 20 let nesloužím, sedím na konari a je mi dobre.Jsem důchodce. Karma.-

Vidíte, už 20 let nesloužíte, SE jste běžně neléčil a přitom vysypete z rukávu takový odborný postup. A měli jste to tehdy opravdu těžké, klobouk dolů. U dětí se taktéž začíná rektálně Diazepamem (5 či 10mg), a to už jak píšete většinou doma či v sanitě. Může se dát 1x a po 5 minutách znovu. Pokud to nepomáhá, dá se fenobarbital do žíly(Lepinal, Luminal), a pokud ani to nezabere, tak Fenytoin do žíly jako infuze na 20minut. Poslední volbou je Valproát. Pevně doufám, že v budoucnu už o tom budu jen číst...

Ještěže to dobře dopadlo. Můj zeť při svém narození takové štěstí neměl.

To je velmi smutné...

Už chápu, proč někteří lékaři "vyhoří" a jiní se tomu brání "cynickým" odstupem.

Ano, tak to je. Já takhle pracovala 5 let a neuměla jsem si v tomhle tempu představit dalších 30 let i víc...

Uf! Zlaté rýmičky a záda, co už bolí měsíc, ale musí se řešit v neděli!

Přesně tak. Po každé takové službě jsem si byla jistá, že příště si na plnou ambulanci kašlíků stěžovat nebudu.

Dnes to bylo napinave, ale zadny horor. A take vse fungovalo jak melo. Dobry se to cetlo.

Zážitek pro toho, kdo to prožívá, je hororový i tak.

Každý jeden váš článek má obrovskou cenu. Pište dál, i když už třeba vyčerpáte "dopisy".

Jéé,to mě moc těší. Dopisy opravdu za chvíli vyčerpám. Moc ráda bych psala dál, jen toho času se třemi malými dětmi mám teď poskrovnu. Sotva stíhám reagovat na diskuse. Ale jsem za každou reakci moc ráda a povzbuzuje mě to ve psaní. Děkuji:)

Ufff, no tedy!

Ty se taky vždycky někde zjevíš a pak se zas po Tobě slehne zem.