Vám, paní Kateřino.

A proto jste si vybrala tak extrémní případ, jak to jen šlo. Sledovanost Vám to jistě zvýší...

Víte, nechtěla jsem se dotknout matek, co šátkují a vyrábí si šperky z přírodnin. Vždyť i já k nim patřím, omlouvám se za ten necitlivý úvod blogu, ale snad jste pochopili nadsázku.

Zdroj: https://karolova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=745552

Paní Kateřina to nedělá kvůli sledovanosti. A já ji moc dobře chápu.

Pokud má její mediální prezence větší dosah než nás běžných ostatních lidí - tak je od ní naopak velice záslužné, že o tom mluví. Kdo, když ne ona? Je to téma, které by se mělo propírat dnes a denně! Na titulce je tu dnes v novinách článek o nějakém recidivistovi, který někoho zavraždil, spoustu lidí okradl a zbil. X-krát ve vězení, dostat třikrát (3x!) za sebou amnestii a dělá se z něj mediální hvězda. O tomhle se píše - ale o tématu, které by se mělo zmínit daleko nutněji, se mlčí.

Za mě paní K. obrovský dík!

v roce 2020 by si jeden řekl, že to u nás není možné...a ono je a možná je to horší,než prezentujete.... a je to bohužel mnohem horší, než ty reklamy na přispívání UNICEF...když si tam jako rukojmí berou ty děti, co se rodí neinformovaným, negramotným rodičům, kteří jsou svázáni tradicemi,pověrami a nebo jen nemají dostatek jídla a vody... protože tady jsou ti lidé vzdělaní (alespoň základně), jak mohou být tedy takoví tmáři?

Něco podobného, byť méně drastického, bylo prezentováno loni na klinickofarmaceutickém kongresu. Velmi zaujatým stylem a diskuze se točila výhradně kolem nahlášení zanedbání péče. Tyhle extrémní, rodiči nezvládnuté případy jsou bohužel pro prezentace vděčné. A vrhají špatné světlo plošně, tedy vegani své stravování raději nezmíní a historie se bude opakovat. To, že po přiznání vegetariánství tvoje děti poputují do děcáku, stále koluje.

Osobně mám nejhorší zážitek s matkou požadující na čtyřicetistupňové horečky u malého dítěte homeopatika. Po poučení, že je nutné použít i klasické antipyretikum, zhnuseně odešla "za někým, kdo tomu rozumí". A co člověk nadělá?

Smíte jako lékárníci vůbec nahlásit podezření z nedostatečné nebo odmítnuté péče? A komu? Není tam lékařské tajemství?

Ještěže dítě nebylo očkováno, protože by rodiče a pak následně Rozalio a podobné spolky hned všechno svedly na očkování. Je kupodivu, že rodiče ještě nesedí v kriminále, když málem zabili už dvě své děti. Děti by neměly trpět kvůli toho, že jsou jejich rodiče mozkově nevyvinutí re..tar..di.

Každý máme právo blbnout jak chceme, ale nemyslím si, že máme právo ničit životy dětí, které se nemůžou bránit.

1.Já jsem velkým odpůrcem domácích porodů.

První těhotenství bylo naprosto bezproblémové, dokonce jsem ani nezvracela. Týden před porodem bylo na ultrazvuku všechno v pořádku. Tři hodiny po nástupu do porodnice mě vezli na sál, protože syn přestával dýchat. Během posledního týdne si dokázal několikrát omotat pupeční šňůru kolem krku tak, že se začal dusit už ve chvíli, kdy se posunul směrem dolů. Po narkóze jsem se pro změnu začala dusit já.

Druhé těhotenství jsem si užila, ranní nevolnosti sedm měsíců . Porod byl rychlý, ale začala jsem tak krvácet, že kdybych rodila doma, těžko říct, jestli by mě záchranka dovezla do nemocnice živou. Nebýt doktorů a skvělého zdravotnictví, měl by dnes manžel místo nás dva nebo tři hroby.

2. Jsou věci, které neovlivníme, i když se snažíme. Je pitomost dobrovolně riskovat zdraví dětí.

Děti se nám narodily 8 a 10 let po svatbě, moc jsme se na ně těšili. Nevynechala jsem jedinou prohlídku u doktora, poslechla jsem všechny rady, cpala se zeleninou a ovocem... Dcera je autistka, má problémy se svaly a klouby, skoliózu, v pubertě se objevila bipolární porucha.

Dodatek: dceři nevadí, že jsem to o ní tady veřejně napsala, četla to, kontroluje mi pravopis . A i když nezpochybňuju, že se někdy může autismus objevit po očkování, ona byla "divná" už v porodnici.

nedá mi to- měl by jeden hrob, snad by Vás naskládali do jednoho (čímž Vaše prožitky nijak nezlehčuji a nevysmívám se), přeji hodně zdraví a prospívající celou rodinu....

Člověk, když se narodí, tak hned musí mít štěstí.

No, když se narodí. Musíte vyhrát závod už devět měsíců předem s miliony dalších konkurentů

Problém je, že dříve či později začneme a budeme do konce života přispívat těmto rádoby nezávislým lidem na zdravotní a sociální péči, včetně všem, kterým svým počínáním ublíží.

Ale to by ty dvě matky musely být normální, např. s dvěma sektářkami by si dítě taky nepomohlo.

Ono žít alternativně či alternativněji nemusí být vždy zkázonosné, ale tito rodiče (ani bych je nenazvala alternativní, jako spíš blázni) to vzali za hodně špatný konec. Primárním problémem byla zřejmě špatná výživa spolu se ztrátou smyslu pro realitu (když jim 5kg dítě připadalo v pořádku).