Kateřino,sledoval jsem to na internetu a napadl mne citát s Písma: "Jedni břemena druhých neste". Marně se ptám, kde s některých bere to zoufalé nepochopení, co prožívala ta žena s dětmi. Lidí, dávajících rady je vždy dost, těch, co se řídí citátem z Písma málo. Ale jsem rád, že jsou.

Karma.

Tomáši, děkuju. Překvapivě- i po objasnění na blogu se stále najde spousta lidí, co si to celé překroutí po svém. Zajímavá sonda. Vám dík PS:Váš poslední článek o Tomiovi a nevolnictví jsem slupla k snídani, díky za něj!

Nejsem psycholog (nebo podobný jiný znalec lidských duší), tedy netuším jaké pochody probíhají v hlavách týraných žen a mužů (pominu ovšem jedince opravdu psychicky nemocné-postižené). Nicméně nějak nedokážu opravdu pochopit skutečnost mít pět dětí s násilníkem(?). To ji celou dobu chlácholil že se polepší a ona mu opakovaně sedla na špek a opět otěhotněla? Nebo začal být zlý až po těch pěti dětech a do té doby bylo vše v poho? Opravdu by mme zajímalo, proč od něj neodešla dříve (mnohem dříve).

A aby nebylo pochyb - neodsuzuji... Jen se ptám.

ne sorry jako, ale jako udělat si s násilníkem a manipulátorem 5 dětí, to prostě nemohlo skončit dobře...

To už je teď zbytečné hodnotit. Prostě se stalo a taková je situace. Je v ní pět dětí a chce to zabrat, ne hledat chyby a viníky.

Generálů po bitvách je vždycky plný svět.

Kačenko, udělala jsi dobře, že jsi tento blog napsala. Na Fb to sleduji, vážím si všech vstřícných a nápomocných reakcí i Tvého nezištného zapojení do celé situace!!! Nad hloupými příspěvky je mi smutno, ale víc si k srdci beru ty pozitivní a dopřávám si nad nimi pocit radosti a spokojenosti, že báječný lidi jsou, a že jich není málo!

Tak pitomci se najdou vsude, co se da delat. Divne by spise bylo, kdyby se dostavily vyhradne soucitne reakce.

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. A kdo to neprožil, ať se neodvažuje soudit. Zažila jsem na vlastní kůži domácí násilí, a to jak fyzický, tak psychický teror. Zažila jsem proměny partnera ve stylu Jekyll/Hyde. Zažila jsem ten pocit bezmoci a nepochopení. Byla jsem zahnána tak moc do kouta (psychicky, fyzicky, finančně, ale i svou výchovou), že jsem nevěřila svým vlastním pocitům, potřebám, úsudku. Zažila jsem, že jsem nevěděla, co je dobře a co špatně (pro děti, pro mne, pro jejich otce) a zažila jsem i tu nevíru v to, že "nemám právo...". A trvalo mi hodně dlouho, než mi došlo, že mám nejen právo, ale dokonce i povinnost bojovat za místo na slunci pro sebe i pro své děti. Měla jsem štěstí, že jsem v obou případech potkala člověka/lidi, kteří mi otevřeli oči. Měla jsem štěstí, že se mi v obou případech podařilo odrazit ode dna.

Považuji za trestuhodné, když příslušníci služeb, které by měly být k tomu odražení ode dna nápomocné, nejen, že nepomáhají, ale podráží matce i tak křehké sebevědomí a neporadí jí s věcmi tak elementárními, jako je zajištění prostředků, na které má ze zákona právo.

Považuji za trestuhodné, že zákon hraje do noty zplodilteli (v tomto případě navíc agresorovi a ne-otci), aniž by mu současně udělil povinnosti a dohlédl na to, aby je plnil.

Považuji za trestuhodné, že má každý plnou pusu a srdce odsudků a nevyžádaných rad, aniž by prožil zlomek toho, co ta matka a aniž by měl v plánu pomoci.

Dášo, děkuju. Napsala a shrnula jsi to naprosto přesně. Pro některé lidi by byla potřeba osobní zkušenost, aby změnili úhel pohledu.

Kateřino, já to na FCB sleduju, co tam někteří drbani dávají za nenávistné příspěvky, kašlete na ně. Jste fajn ženská se srdcem na pravém místě!

Davide, děkuju. Já to zvažovala, ale pohár trpělivosti jednou přeteče každému. Zkoušela jsem to po dobrém, ignorovat, vysvětlovat....Mohla jsem se na to vykašlat, ale občas je potřeba vystrčit drápy. Jinak by měli hloupí a zlí lidé dojem, že mají právo na vše.

Víte, Kateřino, ač obyčejně Vaše články ctím, dnes jsem už napsala jeden dlouhý příspěvek který se neuložil a začínal "někdo by se měl racionálně zamyslet"...

Podruhé se mi to psát nechtělo a tak jsem napsala příspěvek kratší, nicméně i další diskutéři se nad tím pozastavují....

Je hezké "psát blogísky a kytičkovat a pusinkovat" ale účinnější by bylo kdyby někdo dostatečně schopný zjistil na jaké formy státní podpory a zejména v oblasti bydlení má Zuzka nárok.

Určitě by to bylo více peněz (a hlavně dlouhodoběji) než sbírka na facebooku. Ta může být dobrá třeba na kauci za nájemní byt.....

Mínusovat racionální řešení v zájmu "tady na blogu jsme taková dobrá parta" můžou skutečně jen někteří lidé.

Ti co je pro ně "internetová parta" podstatnější než skutečná pomoc té ženě....

Dík! Máte široký záběr! A jste vyjimečný člověk!

Někdy mám pocit, že se propadáme do nereálné, virtuální společnosti, že i naše zdravotní péče se stává virutální. Někam se nám ztrácí člověk. Člověk přestává být obrazem Božím a stává se opracovávanou a okopávanou hmotou. To asi nebude dobře. Ztrácíme vztah k druhému člověku, vytrácí se nám osoba druhého člověka!

Děsí mne poznání teamu Františka Koukolíka, že člověk je naprogramován k sebezničení...

Není, jen tento systém ho nutí jednat jinak, než je lidská přirozenost.