Díky, Kateřino, píšete lehce s úžasným nadhledem i o tom nejděsnějším, co stejně lidi ani politici nebudou ochotni vnímat. To je moje zkušenost za dvacet pět let! Máme zázračné zdravotnictví. Nepředstavitelné množství muziky za nepředstavitelně málo peněz! Jen nevím, zda se jim podaří to naše zdravotnictví ještě resuscitovat!

A to zázračné zdravotnictví ještě nezkolabovalo jen díky lidem, kterým všichni tak nadávají. Strašné. Je mi z toho k pláči. Vám hezký večer.

Výborný blog.

Nejhorší na tom je, že už člověku ani nepřijde, jak moc tomu obětuje. Pamatuji si, že ještě někdy na gymplu jsem se bavil s kamarádem, který měl bratra v páťáku na medicíně a popisoval mi, jak vypadá jeho harmonogram. Celý den prý sedí doma na zadku za stolem, odpoledne otevře na 10 minut okno, nakloní se z něj, tím ukončí svůj pobyt na čerstvém vzduchu a pokračuje dál.

Říkal jsem si, že tohle se mě netýká, že je asi nějakej vadnej či totální šprt, kterýmu to navíc vůbec neleze do hlavy. Ha...teď když se podívám na svůj režim, moc se od něj neliší.

Ale nelituji a neměnil bych. Baví mě to, medicina je fascinující. Co mě však extrémně štve, tak je to mizerné ohodnocení a nesvoboda. je dobře, že jste to zmínila. Medicina je všude řehole - ale na Západě vás aspoň nějak (adekvátněji) ohodnotí. Prostě v našem zdravotnictví přetrval tvrdý socialismus se všemi jeho krásami. Myslím, že už je na čase, se ho zbavit.

Děkuji Adame:) Vážím si toho. A přesně-vždyť já než se pustila do psaní tohohle blogu, tak jsem měla jen hrubou představu, o čem chci psát a pár vzpomínek k tomu. Až poté, co jsem zalistovala starými sešity a učebnicemi mě zachvátila hrůza z toho, co jsem zapomněla. nemyslím tedy to učivo(i když to taky:), ale to, co všechno a kolik jsem vlastně musela umět. Vybavili se mi nad tím všechny ty hodiny a hodiny nad knížkami, to, jak jsem celé léto seděla uvnitř domu, protože ven na zahradu bych všechny ty materiály stejně nepobrala. Jak jsem příšerně záviděla všem ostatním, že žijou, zatímco já přežívám zahrabaná v poznámkách. Jinak-mě medicína tak baví, ale momentální (hmm,vlastně i dlouhodobý)stav zdravotnictví mě příšerně ubíjí. Zdravím a děkuji

Tak kolik lidí to odradí? Správně, nikoho.

přesně:)

To stejně lidi nejsou ochotni pochopit!

Po Listopadu politici nebyli ochotni lékaře zaplatit. Dávali ambulantům jen třetinu vypočtené částky. To nikoho nezajímá, chamtivci jedni!

Pojišťovny vystavují lékařům pokuty za dobře vykonanou práci. Znám tvrdohlavou lékařku, která odmítá pacientům nepsat potřebné léky. Od VZP dostává každoročně pokutu půl milionu korun, kterou jí VZP sníží, pokud sepíše pokornou supliku, že to těm lidem skutečně musela napsat.

Jsou nemocnice, kterým VZP systematicky zaplatí jen polovinu z vykázané práce, takže nemají peníze na platy lékařů a sester.

Pokud by lékaři SMĚLI DODRŽOVAT ČESKÉ ZÁKONY (Žitníková), zastavila by se práce ve všech nemocnicích kromě nemocnic fakultních, protože české zákony bez zavření provozu nelze naplnit. Z toho důvodu je vyloučena inspekce České lékařské komory a odborová centrála se k tomu také dosud neodhodlala. Bez překračování zákonů bychom neměli otevřenou ani jednu nemocnici!

Hrdinství lékařů a sester je odměňováno nenávistí pacientů a politiků. Politici sepisují s lékaři podvodná memoranda, která neplní.

Nejsou peníze na platy lékařů, na platy sester, na přesčasy, na provoz nemocnic, na léky, na nic!

Hlavně že máme komunistické zdravotnictví iluzivně zadarmo. Marně 25 let upozorňuji na to, že zdravotnictví zadarmo ústí do ztráty kvality nebo ztráty dostupnosti, možná i ztráty obojího. Bohužel postavit zdravotnictví na nohy ve svobodných, přirozených vztazích odmítají i pravicové strany. Z toho logicky plyne, že zdravotnictví je v Česku neřešitelné. Tedy řešit to budou muset. Ale opět pokomunisticku bez funkčních vztahů! Peníze nesmí procházet zdravotní péčí, ale musí být vybírány bokem přes redistributorky zdravotních daní!

Bohužel jsem starý, na zdravotnictví se nespoléhám! Tak se spoléhám jen na Pána Boha! Toto spolehnutí je reálnější!

Pojmenoval jste to přesně. Kéž by to mělo chuť vyslechnout víc lidí. Kéž by jich to víc pochopilo. Víte, já na problémy ve zdravotnictví sice neupozornuji nijak dlouho, ale i za tu krátkou dobu jsem nabyla dojmu, že lidé jsou na některé věty úplně hluší. Jakoby opravdu vůbec nevnímali, co se jim říká. Jistě, spousta pacientů nás podporuje, chápe, jak to myslíme, ale pak ti ostatní, ty diskuse, strašné. Vám

Když mi bylo pět chtěla jsem být doktorkou.

Tatínek byl hrdý.

Inteligenci bych i měla, ale popravdě ten sitzfleisch.....

Závodně jsem plavala a mám z toho sportu spoustu kamarádů. Jedna kamarádka (zubařka) tvrdí že jí na medicíně pomáhaly ty uplavané bazény - tam, zpátky, tam, zpátky....

Obdivuju tyhle lidi. Obdivuji Vás. Já na to neměla.