Kreativní část vývoje dítěte je sice náročná, ale pak přijde ta odmlouvací (školní věk), vzdorující (puberta) a situace se jakžtakž stabilizuje až v rané dospělosti (či později).

To jsou vyhlídky

Mám pět vnoučat předškolního věku a tak dokonalý pořádek, jaký ukazujete na fotkách, si už ani nedovedu představit. :-)

Život je prostě nádherný :-)

Ze svých dětských let si pamatuju, že jedna ze zdí v kuchyni byla olepená papírem. Jen nevím, jak se našim povedlo nám vysvětlit, že jinde kreslit nemůžeme...

Taktéž jsem vytvořila "místo na tvoření". Dětem se líbí, ale ze své kreativity nehodlají slevit

Zcela zjevně se dopouštíte systematické výchovné chyby: Občas vyprsknete smíchy a nebo se vám blýskne jiskérka či jiný projev radosti v očích (či jinde) nad pokleskem; to se pak nedivte.

Být rodičem je náročné. Dnes a denně mě to udivuje, ale tím, že to sdílím, dělám radost ostatním, co jsou na tom podobně. Možná bych měla jiné disciplinární výsledky, kdybych se občas nezasmála, ale zas nevím, jestli by mě to rodičovství tak těšilo.

Soucitná karma, Kateřino.

Ta dýně je krásná - stejně jako definice "pět minut ticha". Zkušená matka má v sobě takový ten alarm, co ji vyplaší, jakmile těch pět minut ticha nastane. Zkušené unavené nebo něčím důležitým zaneprázdněné matce to unikne - a to jsou potom fotky!

Jednou jsem musela nutně telefonovat. Děti našly v kuchyni zásoby mouky, mlíka a sardinek... Byly hodné asi hodinu. Víc asi nemusím dodávat.

U vás se mi nejvíc líbí ta výzdoba na tom kovovém soklíku. Syn u toho musel ležet na zemi - a na to, jaké u toho měl podmínky, je to opravdu zdařilé, to musíte uznat.

Výtvor z mouky, mlíka a sardinek, to muselo být dílo Díky, pobavila jsem se

Znám to z návštěv vnoučat, dokud byla malá. Z dob našich dětí, jsem to už z paměti vytěsnil.

Ano, také si myslím, že rodičovské období se časem zapomene a vzpomínky zanechávají vnoučata:)))Zdravím