Tímto prohlašuji punčocháčovou sezónu za zahájenou

9. 09. 2019 19:17:21
Pokud jste v dětství podzim nesnášeli, staňte se matkou. Podzim dostane šanci převzít roli vašeho oblíbeného ročního období. Jako matky od dětí si podzim zamilujete. A já vám řeknu proč.

Když jsem byla malá, dělil se můj život na léto (super) a zimu (parádní). Doba mezi tím pro mě tehdy byla vyplněná sychravými studenými dny plnými deště, který z hnusných paneláků na našem sídlišti dělal paneláky ještě hnusnější. Bylo mi celkem fuk, jestli se tomu říkalo jaro, nebo podzim, podstatné bylo, že skončily dny, kdy jsme mohli jen tak v tričku jezdit na kole k vodě, nebo dny, kdy jsme od rána do soumraku sáňkovali a stavěli bunkry ze sněhových cihel. Podzim a jaro, to znamenalo neforemné „gumáče na kaluže“ a pláštěnku, kterou pokaždé někudy zateklo. Nic, co by dětské srdce ocenilo.

Od té doby, co jsem matkou, se můj pohled na roční období rapidně změnil. Každé z nich v sobě skrývá nové výzvy. Čím více dětí si pořídíte, tím víc jich můžete pokořit.

Léto v mých představách odjakživa vypadalo asi takto

Teď varování pro všechny ženy, které se matkami teprve stanou. Nepokoušejte se této představě o létu s dětmi podlehnout, realita je dočista jiná. Použiji názorný příklad. Takto vypadají letní dny bez dětí.

Takto s dětmi.

Ne, že byste jako matky snad rezignovaly na pořádek, že byste se nesnažily, že by vám to bylo jedno. Jenže, jak jsem kdesi četla trefné přirovnání - uklízet dům s dětmi, je jako čistit si zuby a přikusovat k tomu makovou buchtu.

A tak večer uklidíte a ráno, poté, co se vzbudí děti, vám nezbyde než se s transformací svého domu smířit a přečkat tento nouzový stav do chvíle, kdy bude mít cenu místo uvést zpátky do obyvatelného stavu. Dlouhé letní večery vás, coby matku, k takové činnosti přímo vybízejí.

V životě s dětmi pokračuje letní den plný spalujícího slunce nerovnou debatou ohledně nutnosti aplikace opalovacího krému. Vše se odvíjí od toho, zda se dítě probudí s úsměvem na rtech, nebo zadkem napřed. Vaše nálada v tom nehraje roli, to si zapamatujte. Mějte také na paměti, že kreativita usnadňuje celkový proces.

Nedejte se zmást dobrou náladou, která z fotky vyzařuje. Pokud obhospodařujete více dětí, než jedno, stane se situace, ve které jsou všechny naráz pozitivně naladěny, velmi ojedinělou. Raději si zvykněte na to, že ať uděláte cokoliv, ať vymyslíte sebelepší program, vždycky se najde někdo, koho to bude prudit.

Snažíte se, motivujete, program upravujete dle rozmarů počasí i nálad všech okolo. Poskytnete dětem prostor k seberozvoji a nabídnete jim velkoryse svobodnou volbu vlastní hry. Některé děti si staví hrad z písku, trhají kytičky, nebo si malují křídami. Ty vaše ne. Vaše dělají tohle.

Dobře. Od léta k druhému ročnímu období, které jste jako dítě milovala, a tím je zima. Pamatuju si, že mi v dětství trochu vadilo, navlíknout na sebe všechny ty vrstvy oblečení, ale nevybavuju si, že bych kdy jako dítě řešila, co se s vlhkými, špinavými kousky oblečení děje. Jakmile se stanete matkou, pochopíte to. Ty kousky čekají na vás, den co den, po celou zimu, dokud nezačne jaro. Připomínají vám tím, jak moc máte tohle roční období jako matka ráda.

Na jaře máte příležitost připravit se na nadcházející léto. Učí vás to redukovat počet kousků oblečení, které během dne svému dítěti převléknete. Čím víc dětí, tím víc fleků vás nechává klidnými. Gratuluji, stal se z vás odolný rodič.

A podzim? Podzim, milé matky, ten se pro vás překvapivě stane tím vůbec nejlepším ročním obdobím. A víte proč? Některé z vašich dětí se totiž přesunou do školky. Pokud je dostatečně namotivujete, opustí vás s úsměvem na rtech. Ráj pro všechny.

Nemyslete si ale, že vás čeká dovolená. Jestli někdo z vás jako dítě nesnášel navlíkání punčocháčů, tak vězte, že jako matka to budete nenávidět. Kor pokud do nich budete v ranním stresu navlíkat víc než jedno dítě. Motivační nálada pro celý den.

Je skvělé být matkou. Věřte mi. A pokud by vás ta punčocháčová sezóna zmáhala, stačí kouknou na fotky z léta. Určitě mezi nimi najdete takovou, která vám to potvrdí.

Autor: Kateřina Karolová | pondělí 9.9.2019 19:17 | karma článku: 36.25 | přečteno: 2018x

Další články blogera

Kateřina Karolová

Láká vás studium medicíny? Zvažte to! - část sedmá (Roď doma a stěžuj si, na koho můžeš!)

Řekla bych, že se máme nějak moc dobře. My, jako společnost. Chtělo by to nouzi a nedostatek, abychom nějak víc docenili to, co pro nás minulé generace vytvořily. Třeba v tom zdravotnictví.

20.9.2019 v 18:32 | Karma článku: 39.07 | Přečteno: 2253 | Diskuse

Kateřina Karolová

Dudlík má tři rychlosti, víte to?

Dokud nejste matkou, nechávají vás v obchodech uličky, určené dětem, naprosto chladnými. Po porodu vás ovšem vaše pudy pudí (právě a pouze) směrem, kde se prodává dětské zboží. Blahopřeji, vítejte mezi námi.

28.5.2019 v 20:08 | Karma článku: 39.80 | Přečteno: 3628 | Diskuse

Kateřina Karolová

Láká vás studium medicíny? Zvažte to! – část šestá (Piš, doktore, sekretářka je drahá.)

Každý doktor to jednoho dne pochopí – kdyby se nemusel starat o pacienty, měl by spoustu času vypsat veškerou dokumentaci. Jinak bída, furt ho ti pacienti ruší.

30.4.2019 v 7:00 | Karma článku: 41.47 | Přečteno: 5944 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Vadí mi, když cizinci neumí jíst česká jídla

Vzpomínám si na návštěvu, kterou měl brácha kolem roku 1984 z Anglie. Ten člověk nebyl gurmán, to byl barbar. Na talíři jsme mu předložili maso s omáčkou a našima vyhlášeným a dobrýma českýma knedlíkama.

20.9.2019 v 13:17 | Karma článku: 35.20 | Přečteno: 1681 | Diskuse

Ivana Lance

Génius a nebo postižený kluk?

"Génius," říká jeho matka. "Je génius, který učí sám sebe," pěje chválu žena na svého dvaadvacetiletého syna.

19.9.2019 v 16:43 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 936 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Neodcházej v rozčilení, nikdy nevíš, jak to dopadne...

"Mám toho dost!" vlítla Melanka do ložnice a začala házet oblečení do tašky. Ruda mrštil panákem od slivovice o zeď. Roztříštila se na milion kousíčků. Bylo mu to fuk. Vzápětí si nahnul z celé flašky.

19.9.2019 v 5:00 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 543 | Diskuse

Ivana Lance

Na zákazníky se nekřičí

Návštěvu v Cechách si vždycky užívám, gastronomicky užívám a tudíž se přejídám. Nejraději mám naše česká jídla, ale musím říct, že restaurací a jídelen tak nějak ubývá. Velice zklamaná jsem z obchodních středisek,

18.9.2019 v 14:39 | Karma článku: 35.41 | Přečteno: 2255 | Diskuse

Ivana Lance

V čekárně

V týdnu "T", den "D" a hodině "H" jsem usoudila, že při své dovolené v Cechách navštívím praktického lékaře. Vybrala jsem si ordinaci blízko místa, kde jsme s manželem byli ubytováni.

17.9.2019 v 15:18 | Karma článku: 25.80 | Přečteno: 1761 | Diskuse
Počet článků 97 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4720

Jsem dětská lékařka. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, zklamaná situací v českém zdravotnictví, jsem po akci "Děkujeme, odcházíme" kývla na nabídku pracovního místa v Německu. Blog je seskládán z dopisů, které jsem zasílala rodině a známým. A definuje ho tohle:

Žít v cizině není synonymem bohatství, dobrého života a skvělé práce. Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, obětování, samotu a odvahu. Být ponížen, opovrhnut, oklamán či dokonce zneužit. Je také synonymem vzdání se mnoha věcí a obětování se kvůli jiným pro lepší život…

Tato slova jsou určena pro ty, kteří nikdy neopustili svou zem a odváží se kritizovat nás všechny, kteří jsme s odvahou i strachem opustili pohodlí našich domovů, abychom hledali nové možnosti a lepší budoucnost…(zdroj: facebook, z veřejného profilu Život je boj)

Taky jsem máma. Vyrostla jsem v paneláku, ale vzala si za muže chlapa s duší vesnickou. Žijem spolu od roku 2015 na valašských pasekách, kde trávím veškerý čas s našimi třemi malými dětmi. Kdysi jsem studovala medicínu v Praze, tančila akrobatický rokenrol, pracovala jako doktorin. Teď jsem na dovolené. Té mateřské. Na samotě u lesa. To snad mluví za vše...

Najdete na iDNES.cz