Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Na některé lidi si i odplivnout škoda

13. 04. 2019 11:20:03
Ne každé dítě vznikne z lásky či nerozvážné rozkoše. Mnoho žen žije roky v domácím násilí,aniž to kdo tuší.Mnoho mužů využívá nátlaku právě přes děti, které jsou pro danou ženu to nejcennější,co má. Máš, ženská,víc dětí? Hanba ti!

Představte si, dozvěděla jsem se o tom, že mezi kamarádkami mých kamarádek je jedna, co se jmenuje Zuzka, má pět dětí a zůstala na ně sama. Neshody s partnerem. Historie dlouhá deset let. Život s manipulátorem. Domácí násilí. Děje se to za zavřenými dveřmi, těžko soudit viníka. Ale vezměme si fakta. Zatímco byla Zuzka jednoho dne s dětmi venku, vyměnil její partner zámky na dveřích. Oznámil jí, že už se do bytu nedostane a Zuzka tak zůstala na ulici. Doslova. Za ruku těch pět dětí. 10 let, 7 let, 5 let, 3 roky, a ten nejmladší, tříměsíční, v šátku na prsou. Veškeré věci za zamčenými dveřmi. Poraď si, jsi matka. Umí si to někdo představit?

Řekla jsem si, že by nebylo špatné proložit blog několika výroky, vyřčenými na Zuzčin účet. Tak tedy první z nich:

- Proč jste se do toho bytu stěhovala, bez smlouvy? Na co si stěžujete? (úřednice, která se kauzou zabývá)

- S prominutím, nezlobte se, ale vy jste mi káča, nechat si udělat tolik dětí (psycholog, který má rodině pomoci vyrovnat se se situací)

Řeknu vám to takhle. Já Zuzku osobně neznám, nikdy jsem jí vlastně ani neviděla. Dozvěděla jsem se o ní z vyprávění mých kamarádek a mé sestry, všechny s ní chodily na střední školu. A po letech se s ní náhodou potkaly. Aniž by tušily, čím vším si Zuzka prošla, a s čím se aktuálně potýká.

To s těmi vyměněnými zámky na dveřích se stalo před rokem. Od té doby Zuzka prošla azylovým domem, bydlením u rodičů a několika podnájmy. Všude jen chvíli, co prý s tolika lidma najednou, nikdo na to nebyl připravený. Materiálně přežívala díky darům charity a okolí, na své věci neměla právo. Vlastníkem bytu je partner, je jen na jeho vůli, zda Zuzce či dětem oblečení poskytne, nebo ne. Takže ne.

Zuzka se obrátila na sociálku, OSPOD, policii, soudy. Vše se vleče, nikdo prý nic nezmůže, otec dětem fyzicky neubližuje, takže co. Dokonce má právo s nimi pravidelně trávit čas. Jedno odpoledne v týdnu a každý lichý víkend. Jistě, je to otec. Co na tom, že děti při předávání pláčou, otce se bojí, nechtějí s ním být, že na to existují videozáznamy i potvrzení očitých svědků. Nacpat dítě do prostoru pro nohy, mezi sedadla, zamknout auto a odjet. Dítě nemá právo styk s otcem odmítnout, je to maření soudního rozhodnutí. Matka musí dítě na předání řádně připravit. Otec má právo, takže tečka.

-Je normální, že děti křičí. Jak jinak si mají vytvořit vztah k otci? Nebojte, ony si ty děti zvyknou (kolizní opatrovník dětí, který se kauzou zabývá)

-Pokud děti nebudou respektovat rozhodnutí soudu, budou moci být matce odebrány. (sociální pracovnice, která se kauzou zabývá)

Po třičtvrtě roce stěhování se Zuzce podařilo sehnat stálé bydlení v jedné malé vesničce. Domek v žalostném stavu, nájem vzhledem k jejím možnostem i stavu nemovitosti příšerný, težko říct, proč na smlouvu kývla. Člověk v takovou chvíli musí být asi opravdu zoufalý. Zoufalý z toho, že vám, jako matce, hrozí odebrání dětí z důvodu, že neumíte zajistit stabilní bydlení. Takže možná proto tu smlouvu prostě podepíšete. Jste s dětmi a pro děti. Z mála děláte víc.

Hledáte alternativy, jak si přivydělat. Osamostatnit se. Zuzka vyrábí raw pokrmy, roznáší letáky, hlídá ke svým i cizí děti. Málo? No zkuste víc s pěti dětmi. A hoďte si kamenem.

- finanční gramotnost k zblití, plánované rodičovství k zblití (uživatel facebooku, Pavla Horáková, ve veřejné diskusi)

Rozhodly jsme se Zuzce pomoci. Každá z nás přispěla. A pak mě napadlo, zveřejnit Zuzčin příběh u sebe na facebooku. Popsala jsem ve zkratce vše, co se stalo a přidala odkazy na její profil.

A zvedla se neuvěřitelná vlna pomoci, dobra, podpory a sdílení. Zuzka se díky ní doslova odrazila ode dna. Začali se jí ozývat lidé, kontaktovat jí přes fb, ptát se, zajímat se a nabízet pomoc. Kamarádky se složily, sesbíraly věci a dovezly je přímo dětem. Zuzka, plná vděčnosti vzkázala všem, kteří se zapojili: „Už jen to, že v tom nejsem sama, když jsem s tímto pocitem žila posledních několik let, je pro mě nabíjející a vím, že jsme se konečně dostali na správnou cestu. Ti, co nás podporují, se neptají PROČ, ale JAK můžou pomoci, CO JEŠTĚ udělat. Hledají cesty, stejně jako my.
Protože ať už si myslíte cokoliv o tom, že má žena v dnešní době tolik dětí, ať už jakkoliv dokážete analyzovat psychiku oběti, vztah tyran-oběť, lze pochopit jen zlomek naší cesty. Moje děti, moje Lásky, jsou pro mě vším, a proto sdílím svůj příběh, protože vím, že jsem dělala všechno, co bylo v mých psychických a fyzických možnostech a o děti pečovala vždy a za všech okolností. Děkuju vám z celého srdce.

Zuzka stabilizovala životní funkce. Čas plynul a bylo jasné, že je potřeba najít nové bydlení. Nájem, ke kterému se upsala, by zkrátka sama z dlouhodobého hlediska neutáhla. Znovu se zapojily kamarádky, znovu jsem se rozhodla využít sílu facebooku a zveřejnila jsem další příspěvek o Zuzce. Tentokrát zaměřený na konkrétní dotaz, a to, zda někdo neví o bydlení za přijatelnou cenu. Šlo v podstatě o inzerát, kterých jsou na sociálních sítích stovky. Zuzka nežádala o finanční dary, ani o materiální pomoc. Jen o informaci, ohledně podnájmu v jejím okolí. Ovšem můj příspěvek na fb odjistil smršť o síle 8 tisíc sdílení a skoro patnáct set komentářů. Někteří lidé měli potřebu vyjádřit, co si o hledání podnájmu pro matku s pěti dětmi myslí:

-Fo VanKenobi : Zuzka by se měla naučit držet nohy u sebe...

-Magdaléna Hnilicová Vrabčeková: Fo VanKenobi ja to vidim podobne...mam 2deti a s manzelem vime co to obnasi- a to mame oba vzdelani,praci a bydleni...kazdy jak chce,ale nevim k vuli vlastni nezodpovednosti apelovat na dobrotu a soucit druhych..ja bych na to nemela ani nervy ani zaludek

-Mony Rezeková Kissová: Fo VanKenobi myslim, ze v dnesni dobe 5 deti, neni normalni. A urcite nejste blb...jak vas tady nekdo nazval...je to vas nazor a v podtstate souhlasim,ze mela pani premyslet jinak a ne rodit, jak na bezicim pase

-Andrejka Liebscherová Jako sorry ale 5 deti v dnesni dobe maj zensky kvuli pridavkum a aby nemuseli makat

Víte, i kdybych neznala podrobnosti, i kdybych celou věc posuzovala naprosto nestranně, tak Zuzka je ta, co děti odnosila, porodila a stará se o ně nejlíp, jak může. To ona s nimi tráví čas, ona je drží nad vodou. Zaslouží si za to odsoudit? Kde se berou lidé, kteří mají potřebu si kopnout do matky pěti dětí v nouzi, a ani trochu se nezabývají tím, kdo Zuzce ty nohy roztáhl. Kde je otec dětí se svými povinnostmi vůči tomu, co způsobil? Zasít a nechat napospas osudu? Nebýt lynčován? Ten na to má právo? Právo šaría, nebo jak se tomu tady u nás, v civilizované zemi říká? Ženy jsou vinny? Nechápu, kde se to zlo v lidech bere.

Ale víte co? Nejsme na tom tak špatně, jak by se zdálo. Na uvedené výroky odpověděly protiútokem stovky cizích lidí. Ne, ozvalo se přes čtrnáct set lidí, ozývají se další a 95% z diskutujících uvedené výroky odsoudili.

- Fo VanKenobi něco tak nechutného jsem už dlouho nečetla. STYĎTE SE !!!

- Fo VanKenobi na to musí být vždy dva!!!!! Kde je ten "statečný" chlap, co nechal svoje děti "osudu". Jasně, může za to Zuzka......nechte kolena koleny a zkuste popřemýšlet, jestli by jste byl tak statečný a měl jich tolik..

- Chlap který si udělá 5 děti a pak je nechá na pospas osudu není chlap ale ubožák a vsechno se mu to vrátí dvojnásob......sdílím.

- jste zena v mych ocicjh vzbuzujici respect. Z celeho srdce vam preji vse dobre s naprostou jistotou ze vy to date. A vasim detem? Ti to nejvetsi bohatstvi Co k zivotu potrebuji Uz maji, maji totiz vas. A mate pravdu zkusenost s psychopatem opravdu nepochopi nikdo kdo nezazil, diky bohu pac to nepreji nikomu.

- Ten chlap je takový ubožák. Vyhodit na ulici ženu je už tak dost odporný, ale ženu s pěti dětmi. No to je vrchol


- Tak tohle mě dostalo paní je bojovnice, držím ji palce z celého srdce...koukala jsem na její profil, ty dětičky jsou tak krásný

- Přemýšlím, kolik z žen, které kritizuijí, bylo na potratu. Pak tvrdí, že ,,mají rozum". Tahle paní to neudělala. Ta má zase srdce.

Vznikla myšlenka na benefiční koncert. Ve vesničce žijící folklorem, v místě, kde působí jedna ze Zuzčiných kamarádek. Zapojily se i děti ze školy. Má to smysl.

https://www.facebook.com/skola.kasava/videos/500331720497008/UzpfSTEwMDAwMTMwNDg1ODI0NDoyMDU0MTE5ODcxMzA4MTU1/

Síla sociálních sítí je obrovská. Odpovídám lidem, kteří mi píší do zpráv, komunikuji s lidmi, kteří mají konstruktivní nápady a chtějí je se mnou probrat. Ozvala se mi paní z novin i z televize. Organizuje se sbírka, transparentní účet, cizí lidé nabízí materiální pomoc, nebo bydlení u nich doma. Přeposílám zprávy Zuzce a píšu kamarádkám. A lidé píší ve veřejné diskusi i mě:

Michal Potáček kolik jste skutečně přispěla vy? nebo jen sdílíte a držíte palečky? A přitom jí stačilo jen vysvětlit obsah pojmu planovane rodičovství a finanční gramotnost. No ale to byste pak nemela napln na ty stovky hodin, co trávíte na blogu. No ale at se Vam dari.

Pavla Horáková Kateřina Karolová prinosnejsi by bylo zase vzít lekarsku literaturu, kazuistiky a doucit se,co ste zapomnela v uzitecnem oboru a jit lecit lidi nez toto,pak by ty hodiny casu mely mnohem vetsi vahu nez honeni karmicky. tak držet holky bydlenky pospolu no a srdíčkujte a blogískujte.

A tak blogískuju. Víte proč? Abych tentokrát ukázala na ty, co si myslí, že hejtování se obejde bez následků. Tak u mě ne. Fo VanKenobi, Horáková, Potáčku a spol – srdíčko, karmičku a pusu, věřím, že vás lidi ocení.

Autor: Kateřina Karolová | sobota 13.4.2019 11:20 | karma článku: 43.98 | přečteno: 9622x

Další články blogera

Kateřina Karolová

Zakázali vám kvůli blbýmu viru zábavu? Netruchlete, má to řešení!

Nechtěla jsem psát o koronaviru, věřte mi, že ne. Ale dnes ráno na mě vyskočil tenhle článek a mě se po tom všem, co jsem zatím četla, udělalo tak fyzicky zle, že jsem to nemohla nechat být.

13.3.2020 v 10:04 | Karma článku: 48.16 | Přečteno: 28186 | Diskuse

Kateřina Karolová

To nechcete zažít. Ani jako pacient, ani jako doktor. (Příběh 2. V zájmu alternativy)

Kdysi mi radil jeden starší kolega: „Nemějte mi to za zlé, ale vkročí-li do ordinace dětského lékaře matka s dítětem v šátku a jeřabinami okolo krku, je dobré, mít se na pozoru.“ Neberte mě za slovo, ale v něčem měl pravdu.

13.2.2020 v 21:46 | Karma článku: 48.14 | Přečteno: 49585 | Diskuse

Kateřina Karolová

To nechcete zažít. Ani jako pacient, ani jako doktor. (Příběh 1.- magnetické kuličky)

Série blogů, ze které dnes zveřejňuji první část, je věnována příběhům, které se týkají dětského lékařství a skutečně se staly. Myslím, že je potřeba, aby se o tom vědělo. Třeba to někomu zachrání život.

20.1.2020 v 16:43 | Karma článku: 48.11 | Přečteno: 79486 | Diskuse

Kateřina Karolová

Láká vás studium medicíny? Zvažte to! – část devátá (Lékař může za všechno!)

Dostal se ke mně sdílený text jedné paní, která děkovala lékařům z Uherského Brodu. Chtěla je pochválit za velmi vstřícný a neobvyklý přístup. Moc milý text. Bohužel, předposlední odstavec celkový dojem dost podělal. Posuďte sami:

29.12.2019 v 15:27 | Karma článku: 42.79 | Přečteno: 15711 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Jeho jméno je svaté

29. žalm tak trochu vybočuje z ostatních, které napsal izraelský král David. Tentokrát v něm neřeší žádný svůj problém. Nevolá v něm k Bohu, ale oslovuje všechny lidi a podle některých překladů dokonce i všechny stvořené bytosti.

3.4.2020 v 19:10 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 144 | Diskuse

Aleš Baloun

Dávali jen minimální mzdu plus zbytek načerno bokem a teď pláčou?

„Chceme 80% náhrady za mzdy zaměstnanců!“ Takže 0,8x minimální mzda? Už chápu ten podnikatelský nářek! Když šidíš stát, může se ti to vrátit.

3.4.2020 v 10:01 | Karma článku: 38.13 | Přečteno: 1425 | Diskuse

Miloš F. Pechar

Ornice s dojnicí vyšly syna Procházku

Podojily nadběl, vyrobily mezimáslí a zpívaly si: „Včeláčci roubení na křídlech zelí montují papuče z jara až do pondělí.

3.4.2020 v 2:22 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 204 | Diskuse

Jan Vargulič

O Španělsku si zpívám..

Dnes jsem při obědě jedním okem v TV sledoval dokument Nádherné Španělsko a druhým ataky našeho psa Wufího, jehož přiváděla k nepříčetnosti vůně guláše a strkal mi do něj nemyté pracky. Na obrazovce se přede mnou tam za Pyrenejemi

2.4.2020 v 14:13 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 147 | Diskuse

Vladimíra Frančáková

Dodržování pravidel

Milý deníčku, tak jsem tě i tentokrát nechala dlouho čekat. Ani nevíš, jak mě to mrzí. Ale důvod k tomu mám. Nějaký čas se mi pletou prsty. Klidně si píší písmenka, o která nestojím. Ale tak to prostě je. Nic s tím neudělám.

2.4.2020 v 0:00 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 194 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9699

Jsem dětská lékařka. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, zklamaná situací v českém zdravotnictví, jsem po akci "Děkujeme, odcházíme" kývla na nabídku pracovního místa v Německu. O svých zkušenostech jsem psala domů, rodině a známým a následně se rozhodla dopisy zveřejnit formou blogů. Vznikla tak série nazvaná "Já, Doktorin", která nyní vychází i knižně (nakladatelství XYZ). Na svém blogu ponechávám prvních 10 dopisů, které definuje tohle: 

Žít v cizině není synonymem bohatství, dobrého života a skvělé práce. Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, obětování, samotu a odvahu. Být ponížen, opovrhnut, oklamán či dokonce zneužit. Je také synonymem vzdání se mnoha věcí a obětování se kvůli jiným pro lepší život…

Tato slova jsou určena pro ty, kteří nikdy neopustili svou zem a odváží se kritizovat nás všechny, kteří jsme s odvahou i strachem opustili pohodlí našich domovů, abychom hledali nové možnosti a lepší budoucnost…(zdroj: facebook, z veřejného profilu Život je boj)

Taky jsem máma. Mezi další série, které jsem na blozích stvořila, se tak přimíchaly i ty o dětech. Vyrostla jsem v paneláku, ale vzala si za muže chlapa s duší vesnickou. Žijem spolu od roku 2015 na valašských pasekách, kde trávím veškerý čas s našimi třemi malými dětmi. Kdysi jsem studovala medicínu v Praze, tančila akrobatický rokenrol, pracovala jako doktorin. Teď jsem na dovolené. Té mateřské. Na samotě u lesa. To snad mluví za vše...

Najdete na iDNES.cz