Úterý 25. února 2020, svátek má Liliana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 25. února 2020 Liliana

Já, Doktorin

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 10

Chystáte se pro odbornou radu k lékaři? Třeba zkontrolovat kyčle s novorozencem? Tak bacha, ne každý v bílém tomu opravdu rozumí.

11.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 30.94 | Přečteno: 3268 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 9

Něco vám v nové práci není jasné? Třeba - co se po vás vlastně chce? Neptejte se, nezdržujte, nikoho to nezajímá. Prostě kmitejte v rytmu okolí.

9.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 32.19 | Přečteno: 2993 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 8

Z některých povinností máte v novém zaměstnání respekt. Kor když se týkají dítěte. Vysvětlili vám je málo a navíc cizí řečí. Přiznáte vlastní neschopnost, nebo ohrozíte pacienta? Obě možnosti jsou nanic.

8.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 31.16 | Přečteno: 2967 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 7

Jiný kraj, jiný mrav. A zvyky. Ale především řeč. Ta hlavně. Jestli máte dojem, že už vám to začíná jít, jste na omylu. Líp ještě dlouho nebude...

7.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 31.78 | Přečteno: 3379 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 6

Jednou za dalších nutností spojených s životem v zahraničí, je zajistit si vyhovující bydlení. Hledat přes internet, vyptávat se místních, kamarádů, v práci. A taky mít štěstí.

5.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 28.99 | Přečteno: 2706 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 5

Váš život v zahraničí je sledován úřady a institucemi. Je potřeba je oběhat, hrát jejich hru. Kvůli razítku jednoho potřebujete potvrzení jiného. A v mezidobí vyrazit s úsměvem do cizího prostředí nového zaměstnání. Boji zdar!

3.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 31.78 | Přečteno: 3335 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 4

Problém plynulé komunikace při práci v zahraničí tkví v tom, že nemáte dostatečnou zásobu slovíček z daného oboru. Než si je osvojíte, chvíli to trvá. A ta chvíle vám připadá nekonečná. Nekonečně hrozná.

1.1.2018 v 12:46 | Karma článku: 33.20 | Přečteno: 3574 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 3

S rozjezdem života v cizině je v začátcích spojeno především vyřizovaní formalit. Taková fajn výplň volného času po příchodu z práce. A v ní teda taky žádnej med. Bojujeme, neflákáme to, vždyť jsme teprv začali...

29.12.2017 v 15:04 | Karma článku: 32.56 | Přečteno: 3767 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 2

Každodenní plynulost a zajetá rutina, se kterou člověku ubíhá čas v domácím prostředí troskotá v zahraničí na maličkostech. Nic tady v cizím jazyce není samozřejmé. Nedostatečná slovní zásoba je příšerný hendicap.

27.12.2017 v 19:22 | Karma článku: 33.64 | Přečteno: 4199 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 1

Jaké to je, opustit domov, rodinu, pevné pracovní místo, všechny zajeté koleje a vyrazit vstříc neznámému. Zkusit začít nanovo, v cizí zemi. Vydat se do zahraničí a věřit, že bude líp. Děkujeme, odcházíme. Jo, tím to tehdy začalo.

27.12.2017 v 15:23 | Karma článku: 37.54 | Přečteno: 7668 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 46.16 Průměrná čtenost 8920

Jsem dětská lékařka. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, zklamaná situací v českém zdravotnictví, jsem po akci "Děkujeme, odcházíme" kývla na nabídku pracovního místa v Německu. Blog je seskládán z dopisů, které jsem zasílala rodině a známým. A definuje ho tohle:

Žít v cizině není synonymem bohatství, dobrého života a skvělé práce. Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, obětování, samotu a odvahu. Být ponížen, opovrhnut, oklamán či dokonce zneužit. Je také synonymem vzdání se mnoha věcí a obětování se kvůli jiným pro lepší život…

Tato slova jsou určena pro ty, kteří nikdy neopustili svou zem a odváží se kritizovat nás všechny, kteří jsme s odvahou i strachem opustili pohodlí našich domovů, abychom hledali nové možnosti a lepší budoucnost…(zdroj: facebook, z veřejného profilu Život je boj)

Taky jsem máma. Vyrostla jsem v paneláku, ale vzala si za muže chlapa s duší vesnickou. Žijem spolu od roku 2015 na valašských pasekách, kde trávím veškerý čas s našimi třemi malými dětmi. Kdysi jsem studovala medicínu v Praze, tančila akrobatický rokenrol, pracovala jako doktorin. Teď jsem na dovolené. Té mateřské. Na samotě u lesa. To snad mluví za vše...

Najdete na iDNES.cz