Dobrý den. Píšu z manželova účtu, neb svůj tady nemám a založit si ho by znamenalo poskytnout idnesu málem číslo bot a spodního prádla...tak to jen pro vysvětlení, proč píšu pod mužským jménem.

Každopádně jsem Vám chtěla moc pochválit Váš blog. Našla jsem ho náhodou, pak si vzpomněla,ze jsem Vás zahlédla v pořadu 4 v tom.

Jelikož jsem taky lékařka a máma dvou menších děti, vaše články se mě hodně týkají. Blog je psán velmi čtivě, hovorová čeština příběhy fajn odlehčuje, navíc přímo miluji ironii a sarkasmus, takže se mi proste trefujete do noty.

Jedním dechem jsem přečetla zážitky z Německa a mám velký obdiv k těm, kdo se k něčemu takovému odhodlají. Mě bylo občas úzko, jen jsem to četla.

Když si vzpomenu na své začátky v medicíně, jak to bylo náročné se začlenit do procesu, nic nepokazit, nikoho neohrozit na životě při minimální šanci se od někoho něco učit nebo se s někým poradit. A ještě to muset řešit v cizím jazyce...to si neumím vůbec představit. Stejně tak jsem si připomněla šílenou náročnost studia, když jsem přesně jako vy využívala každou chvíli k učení, chodila ven se skriptum a výpisky v ruce. A pak po dokončení studia transformace z teorie do praxe a znovu a znovu nikdy nekončící studium a vzdělávání včetně nekonečně dlouhé a složité přípravy k atestaci.

Mate krásné tři kluky! Fandím Vám !

Těším se na další příspěvky.

S pozdravem LENKA DAŇKOVÁ

Milá Lenko, moc moc Vám děkuji za krásnou zpětnou vazbu. Jsem ráda, že si články našly cílovou skupinu:) Zdravím a mějte se:)

Už tam budem?

https://www.youtube.com/watch?v=-K4TP09MKx8

Přeju spoustu takových krásných výletů. Na Pustevnách jsem byla naposledy před více než třiceti lety, takže tam tahle konstrukce ještě nebyla. Díky za turistický tip.

To jsou hezké fotky,Kači

Tam se musím někdy podívat. I když se trochu bojím,že nejvíce si tam užiju parkoviště.

Je potřeba na něj vůbec nejezdit, ale vzít to do Trojanovic, kde je nástup na lanovku. Parkoviště je tam taky narvané, ale míň:))

Kačko, nádhera a zdravím na kotáry

Děkuju:) A až tu budeš poblíž, mohly bychom tam udělat výlet. Ha, možná bychom to mohly pojmout ve stylu srazu blogerů i pro ostatní zájemce, hm?

Krásné!!! Prostě krásné!

Jako děda jsem zavedl dvě pravidla. 1. Děda není komorník, tak nikde nebude binec. 2. Děda může koupit něco na zub, pokud se mu bude chování členů smečky líbit.

Mají z toho srandu, spíš tedy ze mne, protože zase stokrát do hodiny zjišťují, jestli jsou dostatečně hodné a kdy bude hodnocení. No, malé, ale ženské. Co s nimi?????

Já mám malé chlapy a taky nevím, co s nimi, nebojte:)))

Odpověď, že už jste tam byli, mě, Katko, rozesmála nahlas!!!

Holka zlatá, máš můj průběžný obdiv a moc Tě zdravím!

Blog je skvělý a fotky mě přenesly do míst, kde jsem bohužel nebyla, ale vidím je občas na ČT 2 v Panorama.

Ahoj Zdeni, určitě si na Stezku Valašska zajeď, je to opravdu kouzelné. My se tam v budoucnu určitě ještě zajedem podívat. Navštívit mou šálu a tak:))))

Nenechte se zmást. Jednou jsem šel s dětmi nahoru z Karlovy studánky na chatu Barborka údolím a vodopády Bílé Opavy. Je to docela výstup, pak dolů boční méně náročnou cestou. Děti prohlašovaly únavu, zmátly matku i mne. Když jsme přišli k autu, zhroutily se bezvládně do sedaček. Jenže - oběd v Malé Morávce byl v restauraci, u které byly prolézačky a kolotoče. Místo únavy a jídla se objevily tři ohnivé čáry k atrakcím, kde jsme je zhruba hodinu museli lovit, aby se vůbec najedly. Závěr: Nikdy nevěřit a dělat to, co rodič považuje za správné.

Karma.

To je přesné, to znám!:))) Díky

Díky za tip na výlet - krásné fotky

A k obsahu článku - mně už děti odrostly, jedna dokonce tak že už se odstěhovala, nicméně asi rok předtím nám pořídila psíka (u kterého shledávám regulérní příznaky ADHD), takže věta "když je miluješ není co řešit" je prostě potřeba pořád...