Kateřino, jsem lékař urgentního příjmu, dříve záchranky. Váš blog jsem objevil dneska ráno, přečetl jsem dopisy 1-33 (mám rozjetý zánět kloubů a tak čas na prokrastinaci). Velice mě zasáhly autentické pocity člověka vrženého do peřejí zdravotnictví. Bez vesty, bez kilometráže a ve Vašem případě i bez hlasu (jazyková bariéra). Prožil jsem to jinak, jinde, jindy ale mluvíte mi ze srdce. Díky za Dopisy Lékařky.

Těším se na druhou polovinu dopisů, fascinuje mně jak ze zoufalého volání o pomoc začíná probleskovat sebedůvěra člověka, který už nejen udělá tempo, ale i dokáže zamířit ke břehu. Je to fakt těžký.

Jen mi připadá, že první díl tohoto seriálu Zvažte to! začíná nešťastně. Doktoři nejsou neustále žalovaní. Nejsou ani příliš často úspěšně žalovaní. Ta historka z úvodu mi zní jak vycucaná z prstu. Problémy tu jsou a popisujete je správně - prosím nešiřte mýty a pověry kolem zdravotnictví. Těším se až si seriál dočtu. Třeba ve mně nechá stejný obdiv jako Vaše dopisy.

Dobrý den pane Roberte. Děkuji z celého srdce za velmi krásnou reakci. Dopisy z Německa jsem psala "na živo", tedy vznikaly současně s prožíváním daných událostí, psala jsem po večerech domů, rodině a známým. Série "Zvažte to!" vzniká z mé momentální mateřské dovolené (o dovolené moc řeč být nemůže:))). Je to rekace na články a diskuse o lékařství, které se ke mě dostanou a zasáhnou mě na citlivých místech. V Německu jsem stihla odatestovat z dětského lékařství, nemocniční medicína tak pro mě není nutná cesta, kterou se musím po mateřské vydat, mám mnohem víc možností. Píšu ale o nemocničních lékařích z pozice, co si sama pamatuju a co bych chtěla změnit, aby se pro lékaře změnily podmínky. Aby to české zdravotnictví přežilo, až já sama jednou budu pacientem. Ze svého okolí znám naprosto příšerné typy žalob a jsem naprosto zděšená, kam lékař v žebříčku společnosti může klesnout. Historka z úvodu je pravdivá do té míry, že nám jí přednesl vyučující na fakultě. Kolegové z ročníku se mi ozvali, že si jí také pamatují a také je zasáhla. Nedokážu říct, jestli byla zmíněným pedagogem vymyšlená, ale myslím si, že by si nedovolil šířit něco, co není pravda. Vám ještě jednou děkuji za krásnou reakci a zdravím, ať se daří a zánět kloubů pomine.

Naprosto reálné podání stavu českého exitu zdravotnictví. Stejné pocity mají i ostatní zdravotníci, zdravotní sestry i záchranáři. Společnost vinou samotných zdravotníků (jak trefně popisujete v příkladu z autobusu), začala brát jejich práci nad rámec povinnosti za samozřejmou. Moderní doba dravých jedinců bezostyšně využívá hlavní atributy zdravotníků proti ním samotným a z dřívějších ctností, snaha o pomoc, empatie, se stala norma, která nezasluhuje speciální zacházení. Zdravotníci se stali uvedenými ctnostmi a pro své dobro, které chtějí lidem dávat a které jím brání ohradit se proti bezpráví, sami sobě rukojmími. Dobro končí tam, kde začne být druhou stranou zneužíváno proti zdravotníkům samotným.

Velmi citlivě a opravdově to, co jste napsala vyznívá. Ovšem ten případ s tou záchranou života, a následnou obžalobou je úděsný. To mi tedy hlava nebere. Za dobrý skutek, (ne)spravedlivý trest, se říká. A jak vidno, ono to funguje.

Ano, ten případ s žalobou bylo něco, co mnou otřáslo v základech...

Problémem toho odvětví je, že se ho nepovedlo dost profesionalizovat. Takže pokulhává organizace práce, přístup k pacientům, ohodnocení zaměstnanců, vzdělávací systém. Aktuálně to sice docela funguje, ale když nebude personál...

Krasny clanek! Jsem v oboru, sice jako zubni lekar, ale krasne jste vystihla podstatu naseho “udelu” :) Karma a palec nahoru.

Děkuji a zdravím

Kateřino, využiji diskuze k tomu, abych Vám poděkovala za velmi hezkou a smysluplnou hodinu na Čro Dvojka s Vaším povídáním.

Díky moc!

Dobrý den, děkuji velmi, to mě těší:)

To stejně lidi nejsou ochotni pochopit!

Po Listopadu politici nebyli ochotni lékaře zaplatit. Dávali ambulantům jen třetinu vypočtené částky. To nikoho nezajímá, chamtivci jedni!

Pojišťovny vystavují lékařům pokuty za dobře vykonanou práci. Znám tvrdohlavou lékařku, která odmítá pacientům nepsat potřebné léky. Od VZP dostává každoročně pokutu půl milionu korun, kterou jí VZP sníží, pokud sepíše pokornou supliku, že to těm lidem skutečně musela napsat.

Jsou nemocnice, kterým VZP systematicky zaplatí jen polovinu z vykázané práce, takže nemají peníze na platy lékařů a sester.

Pokud by lékaři SMĚLI DODRŽOVAT ČESKÉ ZÁKONY (Žitníková), zastavila by se práce ve všech nemocnicích kromě nemocnic fakultních, protože české zákony bez zavření provozu nelze naplnit. Z toho důvodu je vyloučena inspekce České lékařské komory a odborová centrála se k tomu také dosud neodhodlala. Bez překračování zákonů bychom neměli otevřenou ani jednu nemocnici!

Hrdinství lékařů a sester je odměňováno nenávistí pacientů a politiků. Politici sepisují s lékaři podvodná memoranda, která neplní.

Nejsou peníze na platy lékařů, na platy sester, na přesčasy, na provoz nemocnic, na léky, na nic!

Hlavně že máme komunistické zdravotnictví iluzivně zadarmo. Marně 25 let upozorňuji na to, že zdravotnictví zadarmo ústí do ztráty kvality nebo ztráty dostupnosti, možná i ztráty obojího. Bohužel postavit zdravotnictví na nohy ve svobodných, přirozených vztazích odmítají i pravicové strany. Z toho logicky plyne, že zdravotnictví je v Česku neřešitelné. Tedy řešit to budou muset. Ale opět pokomunisticku bez funkčních vztahů! Peníze nesmí procházet zdravotní péčí, ale musí být vybírány bokem přes redistributorky zdravotních daní!

Bohužel jsem starý, na zdravotnictví se nespoléhám! Tak se spoléhám jen na Pána Boha! Toto spolehnutí je reálnější!

S tim ohodnocenim to mate tezke - vetsina profesi u nas si, a nejspis pravem, prijde podhodnocena. Ja mam vystudovany technicky obor a u nas jsem jen delala brigadu v oboru, ale platy byly i z meho pohledu zalostne a vim, ze lidi, co tam delali nastalo, reagovali na stesky ostatnich skupin (tehdy se hodne ozyvali o pridani ucitele) ve stylu 'co by chteli, to si mysli, ze jinde to je lepsi?') A pravdou je, ze diky penezum jsem se uz na skole rozhodla, ze v oboru delat nebudu (tehdy byla zrovna krize a oboru se to dotklo opravdu vyrazne, spoluzaci, co se v oboru zustat rozhodli, delavali, pokud praci nasli, za opravdu malo penez, bylo tehdy financne vyhodnejsi jit si sednout za kasu nez jit delat jako absolvent do oboru). U me to nakonec taky vyresil odchod do zahranici a nasledne materska. Ohledne nevdeku je to jine tema, tam chapu, ze vyhoreni hrozi velmi brzo, stejne jako v jinych oborech, kde se pracuje s lidmi. Pubertu jsen stravila mezi vodnimi zachranari a i kdyz jsem sama na vypjate situace mela stesti a nezazila je, slychala jsem historky z povodni, nebo z letniho hlidani u vodnich ploch, kdy jsem si rikala, proc to vlastne - navic na dobrovolne bazi - delaji. Jinak celkove krasny blog, hezky napsany clanek. Jsem rada, ze jsem vas diky Ona dnes objevila.

Dobrý den Aleno, děkuji zareakci. S tím špatným ohodnocením napříč obory máte pravdu. A teď si vemte, že by Vás ještě čekaly sankce, kdybyste se rozhodla věnovat něčemu jinému, než jste vystudovala, nebo pracovala jinde, než v ČR (momentální změny ve zdravotnictví směřující tímto směrem). Mě to celé přijde tak absurdní, že si pořád říkám, že to jen špatně chápu. Zdravím a ať se daří i v oboru:)

Bohuzel vam to verim. Mozna jste se mela dat spise na zubařku. Dva spolužáci z gymplu (naturelem zadni spasitele, spise inteligentni prospechari) to pochopili jiz za totality a vyvoj po revoluci jim dal nekolikanasobne za pravdu. Jeden z nich mi na srazu nekdy v devadesátých letech rikal, ze cekal, ze to bude dobré, ale ze bude jednou vydelavat takovou raketu, o tom ze se mu ani nezdalo.

Co je podle vás 'raketa'? Já si myslím, že to s těmi platy u zubařů nebude zas tak horké. Spíše si vydělávají to, co si skutečně zaslouží. Jejich plat daleko více odráží skutečné tržní hodnoty. Na rozdíl od lékařů, kteří pracují v systému, který je od kapitalismu na míle vzdálený.

Moc zajímavý článek a zajímavý profil. Mám syna v cizině na managerské pozici. Takže vím, o čem to v profilu píšete.

Děkuji, a vážím si toho. Zdravím syna v cizině a držím palce. O svých zkušenostech z ciziny jsem psala v blozích Já, Doktorin. Je to o Německu a o tom, jak se člověk začleňuje v cizím prostředí. Myslím, že by se Váš syn našel i v těch článcích. Hezký den a zdravím