Připomnělo mi to to dávno zapomenuté casy. Tak rychle to všechno letí. Krásná vzpominka

Pěkné čtení...

Moc hezky napsané!:-)

Matěj je jako maminka s krátkým účesem:-D

Kačko, já si pamatuju i můj první den ve školce, fakt! A pak i ty útěky z ní

První den ve školce holek si pamatuju - po té co jsem se opovážila odejít, holky spustily neúnavný duet (brečení). S krvácejícím srdcem jsem se vzdálila a nechala je tam trpět až do O. Když se po několika měsících otrkaly, vždycky mne sprdávaly, proč pro ně chodím tak brzo (cca v půl páté - školka zavírala v 5), když si ještě chtějí hrát - jó to už je nějakej pátek. Držím ti palce, Katko, ať to všichni zvládáte.

Děkuju:) Ano, i u nás už došlo na slzičky, to se těžko snáší (na obou frontách).

Je to pekelně dávno ale obě holky chodily do školky rády a naprosto všechno tam vždycky vyžvanily

:-)

Také to očekávám:) V jedné školce visel papír s oznámením: Nevěřte prosím všemu, co o nás vyprávějí vaše děti. My zas nebudem věřit všemu, co vypráví o vás....:)To mi přijde docela trefné

NÁDHERNÉ.

A deštník prosím nenechávat v šatně ni kdekoli jinde v prostorách MŠ, neb s ním může někomu vydloubnout oko, popř. oči...

Bez deštníku byl odchod z domu nemožný:)Ale cestou od auta ke školce si na něj už ani nevzpomněl:)

Je kouzelný

A příští rok už budeš vodit dva. A dopoledne jen s jedním Ti přijde jak wellness.

Šárko děkuju. Taky mě napadlo, jak tu pohodu budu příští rok zvládat...Aby mě ale nedostihla karma z blogu o koupališti...