Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

...a stejně jsou to ty nejkouzelnější děti pod sluncem...V

1 0
možnosti

Jste obdivuhodna zena. Na to, a jeste to dokumentovat bych nervy nemel. A to se povazuju za mnohem klidnejsiho nez kdyz byly nase deti v tomto veku.

1 0
možnosti
Foto

Děkuji:) Ale řekla bych, že takhle to vypadá u naprosté většiny žen na mateřské. Jen jim dá práci to správně popsat, aby to ti, co mateřskou nezažili, dostatečně pochopili. Vaše žena to jistě měla podobné. VámR^, že nad tím přemýšlíte:)

0 0
možnosti

Drobný mužský pohled na věc...já bych tedy ukusovat panáčkům ručičky a nožičky zcela zásadně odmítl. Vždyť je to výchova téměř k lidožroutství;-D

1 0
možnosti
Foto

Katko, na to budete jednou vzpomínat;-)R^V

2 0
možnosti
Foto

Jéééé, tyhle mateřské slasti :-))). R^R^

1 0
možnosti
Foto

Tomášek jí asi jen 4 jídla. Rohlík se sunkou,sýrem nikdy,buď samotný rohlík,nebo samotnou šunku.

Pěkný blog;-DR^

1 0
možnosti
Foto

U nás se taktéž dodržuje dělená strava. Buď jen maso, nebo jen suchá rýže. Těstovinky bez ničeho...Už to neřeším....Dík a pa:)V

1 0
možnosti

To přímo vyžaduje blog s názvem "Nechte si se mnou zajít chuť na... buřta". :-)

Krásné!!!

A je to úplně všude úplně to samé.

A co teprve, když děti poprvé najdou cestu do kuchyně (nebo je tam musíte rychle uklidit aby nedošlo k horšímu) a zjistí, že tam je spousta skvělých věcí k vysypání a hraní. Dodnes děkuju osudu, že se jim k té mouce tehdy nepovedlo otevřít sardinky (tímto děkuju výrobcům sardinek za sofistikované otevírání konzervy a slibuju, že nikdy nenapíšu blog "Nechte si se mnou zajít chuť na ... sardinky"). :-)

Vám Kateřino R^

2 0
možnosti
Foto

Tu příhodu s moukou znám. Teda přímo z naší kuchyně. Já byla tehdy ráda, že měli v ruce jen lžíci a ne takovou lopatku, kterou se mouka nabírá ve velkých porcích. Tenkrát jsem si to i vyfotila,ale kdoví, kde teď fotka je:)Děkuji za příspěvek a zdravímVR^

0 0
možnosti

R^Perfektní, mám pocit, že popisujete přesně to, co se děje u nás. S odhodláním zodpovědné matky se vrhám do pečení buchet. Děti mají rády sladké, tak přece musím udělat domácí, aspoň vím, co v tom je, že....Jedno buchtu rozdrobí po celé podlaze, druhé řve, jen mu ji dám na talířek, tak se utěšuju, že aspoň muž bude mít radost, když já lepek nemůžu...Když mu večer (zpocená až pod zády) vítězoslavně nesu domácí buchtu jako svátost, dorazí mě slovy: "že se s tím děláš, vždyť mě bude pálit žáha"

2 0
možnosti
Foto

To mám velkou radost, utrpení se sdílí moc dobře,to my matky známe:)))Já už buchtu nepekla,ani nepamatuju. Přesně z těch důvodů,co píšete Vy. U nás končívala u slepic. Utěšovala jsem se, že se alespoň přetransformuje na vajíčko...:-P;-D

1 0
možnosti

Jako vždy... DOKONALE VÝSTIŽNÉ :-D

Ale maně si vybavuju, že vaření nebylo tak hrozné. Teď dostávám osypky i při mazání chleba ;-D

1 0
možnosti

Úplně jsem to s vámi prožívala... Ty talířky s krásně a vtipně upravenými jistě ve vašich dětech zanechají estetické vychování. Bylo to skvělé čtení, chvílemi napínavé!;-D

1 0
možnosti
Foto

Děkuji:) Napínavé-možná myslíte to, jak Filip visí z jídelní židličky hlavou dolů. Nebojte, už to odzkoušel tolikrát, že vím naprosto jasně, že se nezřítí, i kdyby se o to snažil. ;-D

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS