Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

R^. Zas dobré čtení. Jen jsem si ho tentokrát musela rozdělit. Dlouhatánský dopis :-)

1 0
možnosti
Foto

Ano, i já přemýšlela, že ho rozdělím, ale nakonec jsem ho nechala v původní délce. Přišlo mi, že by to pak nevyznělo tak, jak jsem zamýšlela...

1 0
možnosti

Karma.

Trochu mimo téma.Jak se v Německu dělá příjem? Prý jsou tam už předepsané formuláře,kde jen křížkuje / hlavně objektivní nález/, asi je to v počítači.

Propuštění, jak jsem pochopil, se snad diktuje do diktafonu.

Velmi čtivý blog .R^:-)

1 0
možnosti

Moje zkusenost jako pacient.

Odevzdate doporuceni od lekare a pujcite kartu zamestnanci prijmu . Dostanete dotaznik k vyplneni. Vyplnite, dostanete kartu zpet a dozvite se kam mate jit. Pak uz jste v rukou bozich a personalu prislusneho oddeleni. Pokud tedy nejde o uraz, tam je to trochu jinak. A pokud mate byt ten samy den operovat, zrapi vas nelidsky hladem. Dokonce ani napit nedostanete, jen takovy cosi na cucani s prichuti pomerancu. Bez pomerancove prichuti se dnes uz nic neobejde.

1 0
možnosti

Celý ten jejich systém mi přijde takový, že nemocnice= budova kde se "to samo" vyléčí vše kromě rýmy a zároveň Klokánek dohromady;-€..Velmi Vás obdivuji, že jste to vydrželaV

1 0
možnosti
Foto

Věřte, že v té fázi, kterou právě popisuji, jsem si nepřála nic jiného, než z Německa co nejrychleji zmizet...

0 0
možnosti
Foto

To vypadá spíš na tu noční můru.:-/

Omlouvám se, jestli jste na tohle už někdy někde odpovídala, ale vy jste si ty dopisy domů uchovávala?

1 0
možnosti
Foto

Já jsem dopisy zasílala mailem. Teď po letech jsem se k nim vrátila, poupravila jsména i místo dění, sem tam větu,která mi zněla divně a jak mám čas, tak je po jednom zveřejňuji. Sama kolikrát žasnu, co všechno jsem vlastně zažila, že už to mozek docela vytěsnil...

2 0
možnosti

Jojo, špička ledovce... a je i hůř. :-/ Buďte ráda, že jste nebyla někde v NRW.

1 0
možnosti
Foto

no připadala jsem si i tak jak na konci světa...

0 0
možnosti
Foto

Moc zajímavý článek...ale moc optimismu pro nás nepřináší..jen když jsem si posteskla, jakto vypadá tady... tak jsem viděla, že ta je vlastně ještě hůř..to je ovšem strašný

1 0
možnosti

Jako obvykle jsem si to precetl, ale zacina to bejt na mne uz prilis odborne.

2 0
možnosti
Foto

Nikdy mne nenapadlo, že by se v Německu, které je v mých očích téměř ve všem špica Evropy, něco podobného mohlo dít. Když mají přebytkový státní rozpočet, miliardy Eur pro migranty, čekal jsem, že se dokážou postarat i o své sociálně slabé.

6 0
možnosti

Velice ale velice si tu zemi idealizujete.

Binec je všude.

1 0
možnosti
  • Počet článků 62
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 13080x
Lékařka a spisovatelka. Pracovala jako pediatrička v Baťově nemocnici ve Zlíně a následně na klinice v Německu. Nyní pečuje o malé pacienty v dětské léčebně v Luhačovicích. Spolupracuje s firmou HiPP, pro kterou píše články a brožury. V podcastech „Baby talk“ sdílí své zkušenosti s posluchači coby pediatrička a maminka v jednom. Narodila se jako jednovaječné dvojče a vdala se za muže, který má taktéž svou identickou kopii. Během tří let se jim postupně narodili tři synové. V roce 2018 byla čtenáři ONA Dnes zvolena Ženou roku. Dříve psala blogy, za které obdržela i několik ocenění, série nazvaná Já, doktorin vyšla knižně. Nyní se věnuje psaní beletrie, a to románů s thrillerovým nádechem (Zítřek ti nikdo neslíbil, Odbočka v lesích, Jiné místo)